Kdy budou letos Velikonoce, proč je pravoslavní a katolíci slaví jinak a jaké jsou tradice spojené s tímto svátkem v zemích obou vyznání – to vám prozradíme dále.
Velikonoce (Foto: Shutterstock/FOTODOM) O čem budeme v článku hovořit:Kdy se slaví Velikonoce v roce 2025Historie svátkůTradice VelikonocJak se slaví Velikonoce v různých zemích světa.
Kdy se slaví Velikonoce v roce 2025
Brzy přijde hlavní pravoslavný svátek – Velikonoce. Jaké datum se tento svátek v pravoslaví slaví, závisí na několika faktorech. Za prvé, Velikonoce přicházejí po prvním úplňku následujícím po dni jarní rovnodennosti. Za druhé, vždy připadá na neděli. Jaké je tedy letošní datum Velikonoc? Bude to 20. dubna.
Historie svátků
Slavení Velikonoc – dne Kristova zmrtvýchvstání – bylo zavedeno již za života apoštolů, ale v různých církvích se tento svátek slavil v různé dny a ne vždy v neděli. Na prvním ekumenickém koncilu (mimochodem letos je to 1700 let od jeho konání) však bylo rozhodnuto slavit Velikonoce všude ve stejnou dobu.
Toto pravidlo existovalo ještě před reformou papeže Řehoře XIII – na jeho počest je pojmenován kalendář, podle kterého se v katolicismu určují data náboženských svátků. Pravoslavní tuto reformu nepřijali, takže nyní obě vyznání slaví Velikonoce obvykle v jinou dobu. V roce 2025 však došlo k takové shodě, že tento svátek pravoslavných a katolíků připadne na stejný den. Velikonoce však slaví různými způsoby: zde jsou tradice různých vyznání.
Velikonoční tradice
Důležitou součástí oslav pravoslavných Velikonoc je půlnoční bohoslužba. V kostelích se mění výzdoba kříže na sváteční bílou a zpívají se slavnostní písně.
Bitki (Shutterstock/FOTODOM)
Ráno začínají rodinné velikonoční oslavy: věřící snídají posvěcený kulich a barevná vajíčka, nejčastější symboly svátků. Mnozí také dodržují tradici (tzv. „bitki“) rozbíjení vajec o sebe: vítězí to, které zůstane celé. Věří se, že tím „pomáháme“ Kristu vstát z mrtvých: rozbíjením skořápek jako bychom otevírali jeho hrob.
Jaké jsou velikonoční tradice v jiných zemích?
Jak se slaví Velikonoce v různých zemích světa
Ať už se jedná o svátek světský (jako například ve Švédsku) nebo náboženský, často se jedná o rodinný svátek slavený u společného stolu. Existují však také tradice, které jsou pro určité země a regiony jedinečné.
Například v Polsku se v kostelech zapalují sušené květiny a vrby, které se pak nechávají doma jako symbol boží přízně. Den po Velikonocích je v Polsku zvykem polévat se vodou a lehce se mlátit vrbovými větvičkami pro štěstí.
Bulharsko má své vlastní jedlé symboly Velikonoc: pogaču (kulatý neslazený koláč) a kozunak (pečivo s ořechy a kandovaným ovocem). Bitki patří v této zemi také k oblíbeným tradicím.
Kromě bohoslužeb slaví Řekové Velikonoce ohňostroji a tancem. Na sváteční stůl se také podávají zvláštní pokrmy: magiritsa a toureki.
V Evropě a ve Spojených státech se objevuje další symbol svátků: zajíc. Předpokládá se, že tento obraz souvisí s pohanskými časy, kdy byla uctívána bohyně probouzející se přírody Eostra, která byla spojována se zajícem nebo králíkem. Slovo „Velikonoce“ je odvozeno od jejího jména, které je podobné v mnoha evropských jazycích, například v angličtině Easter a v němčině Ostern. V mnoha západních zemích mají rodiny s dětmi tradici schovávat po domě čokoládová vajíčka, aby je děti hledaly: věří, že jim pamlsky přináší velikonoční zajíček.
Pokud zjistíte chybu nebo nepřesnost, dejte nám prosím vědět. #vajíčka #pascha #kulichi #církevní svátky**]. ?
